Hrad Brumov

Hrad Brumov plnil od počátku svého vzniku významnou strážní, obrannou a sídelní funkci při vstupu do Vlárského průsmyku, který byl odedávna přirozenou spojnicí mezi Povážím a Pomoravím. Byl zbudován na JV výběžku vrcholového hřbetu s místním názvem Židáky v místě, pod nímž několik údolních průchodů postupně ústí do strategicky důležitého Vlárského průsmyku. Samotné dějiny hradu zjišťovány jsou obtížně z důvodu ztráty vlastního archivu  v 18. a 19. století a vycházejí z poznatků archivů jiných a z archeologického průzkumu.

Předpokládá se, že předchůdcem hradu byla dřevěná ostrožna z 12. století. Samotné založení hradu se datuje podle dostupných poznatků někde do let 1210 – 1220 markrabětem Vladislavem Jindřichem za vlády Přemysla Otakara I. v pozdně románském slohu. Stavbě nejspíše vévodila mohutná hranolová věž a součástí byla asi i honosná hradní kaple, což dokládají nálezy bohaté architektonické výzdoby jako tympanon, hlavice portálu a jiné. Brumov patří k nové síti zeměpanských hradů a stává se správním, vojenským a soudním centrem jedné z nově vznikajících oblastí, tzv. provincií.

První písemná zmínka pochází z opavské listiny datované rokem 1224, kde je jmenován Svěslav, purkrabí na Brumově. V roce 1255 je v královské listině pro klášter tišnovský jmenován mezi svědky Smil, purkrabí na Brumově, který patřil k rodu pánů z Kunštátu. Jeho bratři byli královskými správci na Veveří a na Znojmě. Smil sám zbudoval hrad Střílky a po dva roky ( 1255, 1256 ) působil i na Přerově. R. 1261 založil vizovický klášter Rosa Mariae zvaný též po zakladateli Smiheim. V roce 1273 čteme jeho jméno naposled.

Další zmínku nacházíme až v roce 1294, kdy král Václav II. předává hrad do správy Oldřicha z Hradce, jihočeského velmože z rodu Vítkovců. Tento získává pravomoce správní, soudní i vojenské široce přesahující brumovské panství. Oldřich zároveň získává např. i celnici Lipník. Naposledy je na Brumově jmenován roku 1303 (umírá až v roce 1312).

Stránky hradu - www.hradbrumov.cz